Tak včera ve 20:30 našeho času proběhl další hrací večer a byl co se týče účasti velice úspěšný, protože nás bylo 6!
V úterý ve 20:30 jsme se již klasicky sešli jako staří pardálové na serveru Galactic Warriors. Největším překvapením byl náš počet, 6 členů naší herní party se totiž od jisté dávné doby nesetkalo. Dalším velkým překvapením byl Cross, který se přišel po dlouhé době podívat a pohrát.
Poprvé jsme tak mohli zahájit hru 3on3, tudíž se změnil fraglimit na 0 a timelimit na 15, jak je u této hry zvykem. Ze začátku jsme hráli klasiku, kde jsem hrozně umíral a o pár minut později nám přispěchal na pomoc nějaky kokotek, který si myslel, že 4on3 bude zábavnější. Proto byl také do minuty kicknut a při zahájení dalšího kola bylo zadáno na server naše klasické heslo, na které jsme předtím zapomněli. S našim souhlasem, že již heslo máme u sebe také nastavené abychom jsme se nemuseli logovat znova byl hozen restart. Witchovi samozřejmě stačilo když použije “exec gw”. No, moc mu to nepomohlo a musel se znova lognout. xD Což museli udělat nakonec i všichni ostatní kromě Ytta a mě.
Začalo tedy druhé kolo, kde jsme byli skoro ve stejném složení jako v kole prvním, krom jedné změny. Předtím jsme však hráli “pug”, což bylo také prvně od doby, co se znovu scházíme. Na pug jsem zůstal já a Cross. Po výběru hráčů jsme tedy začali hrát a Cross se rozhodl použít staffu místo svého klasického jednoho meče. Při třetím kole kolem začátku Cross náhle musel opustit server, takže nás zůstalo pouze 5 a tak došlo na naše klasické 2on2.
To již do konce našeho herního večera probíhalo ve stylu Alterans vs Galactic Warriors. Witcher kdyby měl na výběr vyzkouší i čtvrtou herní zbraň, ale ta už bohužel ve hře není, protože každé kolo zkoušel jedno. Hry proběhly 3 a byly dle mého pěkně zahráné a já až na pár “tichých výkřiků” na monitor jsem si to užil.
Tímto chci poděkovat všem, kdo se dnes zúčastnili našeho herního večera a doufám, že příště se sejdeme nejméně ve stejném počtu, nebo třeba i zázrakem ve vyšším. Děkuji.
Malcolm
Pěkně napsaný, hry byli dost solidní, byla v tom i dávka “serioznosti”, což je přesně můj šálek kávy.
Škoda že těch 3o3 bylo málo a Cross no přišel se podívat, ale vypadá to že JK:JA už není jeho parták jako, kdysi, to mu nezazlívám, ale mohlo to být řečeno na rovinu. Možná se pletu, což se mi taky věčně stává. To říkám taky pořád, abych zametl stopy 😀
Díky za pochvalu. No já jsem konečně přišel trošku na to jak tam hrát, takže jsem si to pak docela užíval, když mi to občas i vycházelo jak jsem potřeboval. Nechtěl jsem psát, že dal rq, aby to nevypadalo, že se mu nějak vysmívám (nepíšu ani výsledky kol, ani neuvádim jejich screeny, protože na výsledky už nehrajem). Celkem chápu, že to udělal, když to měl po takový době prvně zapnutý. Taky jsem to chtěl už párkrát udělat. xD
Prý “přišel trošku na to, jak tam hrát”. 😀 Rozdílů mezi servery s FPS 20 a vyššími hodnotami je v praxi několik, přičemž mám dojem, že jsem se už o tom svého času rozepisoval na Facebooku. Když to tady podstatně zkrátím a vypíchnu to důležité, zatímco u “dvacítky” by měl člověk zažít “uvěřitelnější” hodnoty poškození, při navýšení se zase zlepší celkový zásahový model a bude se mnohem méně často stávat, že by meč soupeřem jen tak “proklouzl”, aniž by způsobil poškození. Někteří lidé (a takoví pořád ještě hrají – od té doby, co jsme dali pronajmout server, jich tam vkuřilo celkem dost) zakládají celý svůj herní projev na tom, že si nahodí “ghostovací config”, při kterém je prakticky nejde zasáhnout. Zdá se mi, že Paťo tomu říkal “lowpackets”, já to nazývám jednodušeji – ojeb. A právě tento ojeb úžasně funguje na serverech, které jedou na sv_fps 20.
Neříkám, že pokud se nastaví vyšší hodnota, pozbyde ojeb svého účinku, to ne (koneckonců, config má svůj vliv vždy), ale podstatným způsobem se omezí. Má to samozřejmě svá úskalí: Spiny budou účinnější a damage náhodnější. Ale vzhledem k tomu, že na tom serveru hrává jen jeden spinner (Black) a poškození je do značné míry náhodné prakticky při jakémkoli nastavení, raději budu žít s tím, že se prostě naučím toho jednoho konkrétního člověka nějakým způsobem counterovat (ne snad, že by to bylo něco neproveditelného), než abych musel na “stará kolena” vymýšlet “proticonfigy” proti každému homosexuálovi, co se tam mihne. Protože přesně tahleta někdejší “obecná povinnost” dokázala od JKA odradit strašné kvantum lidí – to, že se na kompetitivní úrovni musela “hrát” polovina hry prakticky v textovém editoru.
Teď akorát zbývá nepřemýšlet nad tím, jak to všechno “osrat”, pokusit se zasahovat soupeře co nejvíc, co nejčastěji uhýbat jeho výpadům, pokud to situace dovolí, troufnout si blok, taky možná pokovat. Prostě hrát JKA. Tady totiž není žádné “hrát tam, hrát onde”. Úkony, které jmenuji v tomto odstavci, musel hráč zvládat vždy, protože právě ony tvoří jádro hratelnosti multiplayeru Jedi Academy. A my se snažíme o to, aby zůstalo právě jen to podstatné, bez vší nepotřebné pičovinové omáčky uvařené v texťáku.
Co se týče Crosse, asi ho už ta hra srala. V rámci JKA byl náladovější už před lety, ale – jak jsem už psal na serveru – každý musí zvážit, co mu ta hra dává a co mu naopak bere. Pokud ho to nebaví a vyloženě ho dění na serveru sere, je odchod logickým krokem. Takže tolik k tomu. Jinač: Psát výsledky kol by bylo asi zbytečné, když hrajem “casual 3v3”. A ohledně těch zbylých zápasů ve formátu 2v2 bych si troufl říct, že stejně nikdo nebude brát zřetel na to, že jsme vyhráli 18:15, 16:15, pak zase vy nad námi v poměru 15:12. Co mi paměť sahá, naše hry (ve smyslu členové GW vs Malcolm a Paťo) bývaly vždy vyrovnané, takže jsme si pokaždé dobře zahráli, což, jak vidno, platí i teď. 🙂
Tak ono nastavení serveru je strašně ošemetnou záležitostí, mě osobně se vždycky hrálo jinak na českém serveru a třeba něměckém na stejném nastavením. Roli bude hrát i odezva hráče a providera jako serveru, to je jedna velká nevýhoda JK:JA a to servery že nejsou jednotně stejné i při dobrých pingách 40-60.
Další věc je zásah configů to je kapitola sama o sobě, tu nezbývá než vymyslet counter-config a nebo změnit styl hry, bývali i hráči co já vzpomínám, které šlo velmi špatně vycountrovat, když dokázali blokovat 70% hitů a to i zadkem.
Proto hraju staff primárně, záleží na timingu a ten nejde configem tolik vycountrovat, nebo spíš v malé míře, proti singlu. To už jsou každopádně nepodstatné věci, hra již vymřela a hrotit jak dávat spinery a cfgery už nehraje roli, jelikož už to není kompetentní hra, ne že by by, kdysi byla. Ale bylo s kým soupeřit, teď dobré tými a hráči nehrají, esl je mrtvé a možná tam soupeří rádoby dva tými. Každopádně nikdy hra nebyla o skillu jako takovém, minimálně ne na 100%. 🙂
Jak jsem psal, že jsem se tam už docela naučil hrát znamelo můj osobní styl hry, protože jsem zjistil, že opravdu nikoho na serveru nepřebloknu, nebo ho nehitnu víc v osobním kontaktu, proto jsem tomu přizpůsobil svůj styl hry.
Jináč souhlasim s Witchem v tom, že dřív…teď teda rozhodně ne, protože už to necítim tak jako tehdá, tak se mi taky líp hrálo na zahraničnim serveru, než na českym, nevim čim to bylo, ale bylo to tak. Zkoušel jsem několik českých serverů a vždy to pro mě vypadalo stejně.
Další věc je config, samozřejmě byli hráči co hru hráli opravdu jen přes poznámkáč, protože nebylo možný, že mě bloknou zádama, nebo mě bloknou i když se ani nehnou a ani neutočí, či můj útok ať už to byl můj “poke”, což nikdy nebylo nic extra, nebo cokoliv jiného, kde jsem si byl opravdu víc než jistý, že jsem soupeře zasáhnul. Cfg tu vždycky bylo a asi i bude hrát roli.
No a samozřejmě naše souboje byly vždycky vyrovnaný, to přiznávám a i proto mi připadá zbytečný sem dávat jejich výsledky. Mě jde hlavně o to, že se nás sejde tolik a tolik.
Zcela paradoxně, v mých očích v současné době nehrají hráči řádově o nic horší, než jací hráli kdysi. Věc se má tak, že na nejzazším konci “multiplayerového životního cyklu” Jedi Academy se hráčské výkony tak nějak sjednotily kolem jakéhosi přijatelného standardu. Ono by se sice dalo říct, že už nehrají někdejší “legendy”, na druhou stranu je ale zase otázkou – když už jsme tu tradičně nakousli problematiku configů – do jaké míry dosahovali tito lidé svých někdejších vítězných výkonů prostřednictvím ryzího umu a do jaké míry s přispěním klientského nastavení.
Sám jsi pár týdnu nazpět ještě na serveru pronesl, že z někdejších elit domácí scény nebyl nikdo, kdo by za triumf vděčil právě jen svým hráčským schopnostem. A to je koneckonců fakt, který by bylo možno vztáhnout prakticky na celou hru (a na ESL tuplem). Když se totiž nad tím pozastavím a poohlédnu se na tu dobu s odstupem, dochází mi, že existovala obrovská množina borců, kteří uměli (čistě po stránce mechanického stylu) tak nějak to samé: Přeskočit polovinu mapy a trefit ze skoku soupeře, fláknout nějaký ten airhit, používat ty nejznámější exploity. Kolikrát se sice lišili stylem, který v praxi udával, jaký z konkrétních prvků používali nejčastěji, ale kdyby se jejich výkon měl podrobit nějaké systematičtější analýze, dobrali bychom se nejspíš zjištění, že “byli vesměs nastejno”.
On totiž existoval (a existuje) určitý “skill cap” – de facto strop individuálního umu, jehož dokáže člověk dosáhnout, a myslím, že tento měla spousta hráčů podobný. Dříve nebo později se v rámci JKA člověk dostal do fáze, kdy už zjistil, že jeho schopnosti dosáhly maxima, na jaké vůbec může osobně pohlížet, a jakmile došel tohoto zjištění, logicky následovala úvaha nad tím, co dělat dál, aby zlepšil své postavení v soutěži. Pak se stalo, že byl původní “výkonnostní strop” navýšen právě ještě o ten config, kteří si někteří hráči nahodili. Každý hledal způsob, jak se prodrat, a nejčastěji se tak dělo v těžce konkurenčním, kompetitivním prostředí, což byla samozřejmě ESL. To byl neskutečný ráj configerů, kde měl snad každý něco: Od nudge, přes lowjump, až někam po packet loss a ghostscripty.
Do dnešní doby jsou ještě na netu ke stažení dema, kde si člověk může prohlédnout, jak to ve své době mrskali tehdejší “profíci”, ty slavné “legendy”. Ale já říkám, že v devětadevadesáti procentech případů tam není po stránce nějakých parádiček k vidění o nic víc, než kolik toho zažíváme při těch našich současných seancích.
Abych se dobral pointy: Dobří hráči hrají v omezené míře pořád. Akorát “slavní hráči” už tolik ne. 🙂
(pro objasnění – předchozím příspěvkem jsem reagoval na Paťův, ne na Malcův 😀 )
Ytte, my si hlavně vážíme toho, že tu nejsme s Witchem samotný, co si tu povídaj a probíraj “duležitý” věci. xD